Obojživelníci (Amphibia)
Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Všichni recentní obojživelníci jsou vázáni na sladkou (výjimečně brakickou) vodu.
Žijících druhů je okolo 5 700. Ze všech tříd obratlovců je nejvíce ohrožených druhů právě mezi obojživelníky.
Je trochu smutným faktem, že obojživelníci nejsou tak oblíbenou skupinou živočichů, jako např. ptáci a savci. Nechovají se příliš často a ustupují do pozadí nejen za akvarijními rybkami, ale dokonce i za ještěry a hady. Je to asi trochu škoda, protože jde o tvory zvláštní a nesmírně zajímavé. Navíc právě pro svůj sporadický výskyt v teráriích, dávají možnost neustále objevovat nové a nové taje jejich způsobu života a otvírají ve světě teraristiky stále ještě neprobádaná území pro přicházející zájemce o tento obor chovatelství.
Moje terárium ze starého akvária. Jijí zde žabky :Epipedobates tricolor
Určení pohlaví aneb je to kluk nebo holka ?:
Určení pohlaví je u obojživelníků různé,začneme u bezocasých (žáby).Obecně u 80%druhů žab platí že samička je větší než sameček,je obecně zavalitější,případně méně zbarvená.U řady druhů se v době páření objevují u samců tzv. pářící mozoly jde o přídavný mozol který má samci pomoci udržet se při páření na samičce.Dalším znakem je zpěv samců,samici nafukují hrdelní vak a vydávají různé zvuky ,typické pro daný druh.U starších jedinců může dojít k vytáhání tohoto vaku a tím se snadno odliší samici od samic.
U ocasatých obojživelníků (mloci,čolci) se pohlaví pozná podle zduřeniny (kloaky) ta je u samců zduřelejší neboť ukrívá hemipenis. Dalším méně spolehlivým znakem je délka ocasu a jeho tloušťka u kořene. Případně zbarvení v době páření to platí hlavně u čolků,kterým v tomto období naroste barevný hřbetní hřeben.
Rozdíly ve tvaru a velikosti těla na pralesničkách.Není to spolehlivé ale často se to používá,u mládat je šance na správné určení menší.
Pářící mozol u skokana.
Na obrázku je vidět rozdíl mezi samicí čolka samce. Také si všimnětě že čolek je přispůsoben životu ve vodě (sploštělí ocas.) narozdíl od na souší žijícího mloka skvrnitého.
Chov:
Terárium.Akvaterárium(Pulárium)Akvárium.
Než pořídíte samotné zvíře,dobře si musíte rozmyslet jaký druh chovat.Budete li třeba chovat stromové druhy žab musíte jim pořídit terárium s velkou výškou,pokud se chystáte na velké pozemní druhy typu ropuch nebo rohatek bude potřeba jim zajistit dostatečné rozměry na šířku (země) s adekvátní výškou substrátu podle druhu,naopak pro drápatky,čolky musíte zařídit akvárium neboť vodu neopouštějí,pro kuňky,skokany a mloky musí být půlka ubikace souš a půlka voda.Některé druhy musí mít velkou vodní plochu(kuňky) jiným stačí malá miska(pralesničky).
Při vlastní výrobě lepeného akvária, akvaterária či terária je prvním důležitým krokem příprava skla. Protože na rozdíl od terárií pro plazy, budeme při chovu obojživelníků většinou nuceni počítat i s dočasným či trvalým napuštěním vody, je výhodnější volit sílu skla jako v akvaristice, tedy odvislou od objemu nádrže.
Tab. (síla skla v mm)
| výška (cm) | délka akvária (cm) | |||||||
| 30 | 40 | 50 | 60 | 70 | 80 | 90 | 100 | |
| 30 | 2,8 | 3,3 | 3,8 | 4,1 | 4,2 | 4,4 | 4,6 | 4,9 |
| 40 | 3,4 | 4,3 | 5,1 | 5,6 | 6 | 6,3 | 6,5 | 6,7 |
| 50 | 4,4 | 5,1 | 5,8 | 6,5 | 7,2 | 7,7 | 8,2 | 8,4 |
| 60 | 6 | 6,5 | 7,5 | 8,5 | 9,3 | 9,7 | 10,2 | |
upraveno podle G.Sterba 1972
